Toužíte po okamžité "instantní kráse"? Připravila jsem pro vás pár vět na zamyšlení.
Instantně, okamžitě, fenomén dnešní doby. Klikneme a jsme ihned uvnitř dění, klikneme, je splněn úkol a co dál? Další úkol, další akce, další kliknutí. Vše vyřešeno okamžitě? Dílčí prvek ano, ale celek?
Jak je to s naší kůží, naší krásou? Doba nezájmu a následná doba nápravy není stejná. Výsledek nápravy chceme teď hned. Buňka roste průměrně 28 dní. My ovšem měsíc čekat nebudeme. Urychlíme to. Uřízneme, odsajeme, přešijeme, vyplníme, atd.
Jsme ale po těchto krocích krásní hned? Ne nejsme.
Předoperační vyšetření, konzultace - nejedna ..., kolik času?
Pooperační rány potřebují svůj čas. Oteklá, v lepším případě nezanícená tkáň po výkonu je také moc "pěkná" několik dní. Vůbec nemíním rozebírat reakci těla na narkózu, nepřijetí cizorodých látek, nezhojené jizvy.
Co případné tělesné následky a nepočítám ty psychické. Je instantní krása opravdu okamžitá, nebo si tímto okamžitě zaděláme jen na jiný směr života až do jeho konce?
Při výčtu instantních, okamžitých, výhod nutně tělo křičí "pomalu, ale jistě tam budeme dřív". Kdo ho chce při vidině "hned teď modelka" poslouchat, že?
Každopádně je veliká šance pomalou, jistou cestou zjistit, co je vlastně to ONO, co chceme napravit a trvale TO vyřešit, většinou už to potom jde rychle. A vůbec nemluvím o získané síle ducha a nadhledu v tomto procesu.
Sokolské heslo "Ve zdravém těle zdravý duch", jak je vidno není jen staromódní, je
i známkou "nízké společenské " úrovně. Každý časopis o kráse a módě prodává
a doporučuje TOP rady, které ve většině mají jediný výsledek a to je že: " Nemocný duch vládne v nemocném těle".
Po zákrocích není tělo zdravé i když má super míry. Pokud nejsem masochisticky orientovaný hypochondr, nemohu toto dobrovolně svému tělu dělat a ještě za to platit.
Jak to máte VY?